6.4. 2013 - Trenčín, Slovensko

9. dubna 2013 v 20:12 | Donnie |  Život autorky
..aneb dokonalá představa, která se stala skutečností.

Tři krásné měsíce už to jsou, co jsem získala, mě do teď nepochopeným způsobem osobu, o které jsem si ani nemyslela, že bych ji kdy najít mohla. Tři měsíce jsem pouze toužila, představovala si, věřila, doufala a slibovala sobě i jemu to, že jednou nám to výjde. Ale také prolila své slzy vůli té obrovské bezmoci, co mě tížila.

Pravda, chtělo to dosti odhodlání a odvahy se na tak dlouhý výlet vydat, zvláště pak, když o tom Vaši rodiče nevědí a vy riskujete, že na to příjdou a z Vašeho domácího pekla se stane peklo ještě větší, ale jak se říká- když milujete, není co řešit.. Byla jsem rozhodnuta a mě jako obzvláště tvrdohlavého člověka už jen tak někdo nepřesvědčí.

Budíček jsem měla nastavený na 4:30. Už den předem jsem se na to musela psychicky připravovat. Byla sobota! (né že bych jiné soboty vyspávala do deseti) Než jsem se stihla nachystat byl čas na odchod, byt jsem opustila kolem 5:15 a vrhla jsem se vstříc dlouhému dni strávenému tedy více ve vlacích než s ním samotným.

Cestou tam mě čekalo 5 přestupů, což byla také dosti velká pravděpodobnost, že nějaký vlak nabere vyšší zpoždění, než jsem si mohla dovolit a jela bych zase domů. Svou únavu jsem ve vlacích ještě dospávala, protože taky několikrát jsem jela až na konečnou a často se to motalo kolem jedné hodiny cesty, než znovu přestoupím. (Musím poznamenat, že naše vlaky se ještě mají co učit! Když sednete do vlaku na slovensku, hlas, který normálně říká další stanice Vás přivítá, popřeje pěknou cestu a také se svámi na konečné rozloučí!)

Ptala jsem se lidí i na sebemenší hlouposti, ačkoli jsem si téměř vždy byla jistá.
Papír, na kterém jsem měla vytišněné spoje jsem mačkala v ruce a nervózně si jej stále prohlížela, kontrolovala jsem i nepatrné detaily a v duchu pořád doufala, že to výjde, že dojedu kam potřebuju.

Ovšem díky jednoho poptání se jsem si zajistila doprovod celou hodinu cesty vlakem od paní, která byla velmi výřečná a já ji bohůžel ani v mnohém nerozuměla, ale s jistotou vím, že už vymýšlela mou cestu zpátky (nevím, jak přišla na to, že tam budu přes noc) a také jsem se dozvěděla, že podle ní je na slovensku mnohem chladněji než tady u nás.

Kolem půl 11 jsem se konečně dostala na ono místo, popravdě párkrát jsem během cesty váhala a říkala si, co to vlastně dělám, ale něco ve vnitř mě nutilo pokračovat a teď určitě nelituji.

Hned jak jsem jej prvně spatřila jsem pochopila, co tu dělám. Šílenou rychlostí mi do tváře vběhl úsměv, pocítila jsem zvláštní šimráni v oblasti břicha, objali jsme se a dobých pár minut nepustili.
Nemohla jsem věřit, že jsem konečně u něj.
U člověka v mých očích překypujícíc dokonalostí, jež existoval doposud jen v podobě obrazu na videokameře. U člověka, který mě jen svým kouzelým úsměvem dostává do tranzu. Který mi pokaždé zleší náladu nebo aspoň dělá všechno proto, aby to tak bylo.
A byl přesně tak dokonalý, jakého jsem si ho vysnila. Ba ne, byl ještě lepší.

Jak jsem se zmínila o doprovodu při ceste na Slovensko, dostalo se mi doprovodu i v expresu na zpátky, kdy mě navštívila skupinka 5ti důchodců mířicích jen o stanici blíž než já.

Nejlepších a nejkrásnějších 5 hodin, zvláště když to bylo s ním, najednou pro mě 8mi hodinová celková suma strávená ve vlacích nebyla vůbec nic.

Nestane se, že bych zapoměla na chuť jeho rtů, na barvu jeho hlasu, mám je stále před očima. A každý jeho pohyb ten den, každý jeho dotek. Kéž bych už mohla být znovu u něj.


,,láááásko chýbaš mi víc, Milujem ťa, to je slabé slovo, si moje všetko a nestratíš ma ja sa ťa nevzdám !!!! Nikdy <3 "

Nakonec večer, kdy už jsem byla opět doma s neustálýma myšlenkama na něj, osoba, která nás spojila a osoba, která nám to ze srdce nepřeje musela puknout zlostí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Naty Naty | Web | 9. dubna 2013 v 21:02 | Reagovat

Páni :) Moc poutavý článek :) Přečetla jsem to jedním dechem :)
Moc vám to přeju, pokud to chápu dobře, znáte se přes web cameru, přes internet, nebo je to jen tou vzdáleností? :)
Že ses za ním trmácela takovou cestu, to už něco znamená :)
Ty pocity znám :) Motýlky na tváři a přitroublý úsměv na tváři :D Oči se mi rozzáří a mám se hezky..:) Jenže u mě to bohužel jako vždy skončí jen koukáním, do náruče si nepadneme asi nikdy :/ :(
Každopádně jsem ráda, že vám to takhle parádně vyšlo :) A že splnil tvé očekávání :) Že jste spolu šťastní :) Tak ať vám to dlouho vydrží :)

2 Charlotte Charlotte | Web | 9. dubna 2013 v 21:04 | Reagovat

bola si v trenčíne? tam to poznám :) a čo sa týka našich slovenských vlakov - nie všetky sú také, že hlásia stanice. tieto nové sú super, no stále chodí veeľa tých starých ešte... a asi aj ešte bude. :D
to dlhé cestovanie, muselo byť únavné. ale našťastie ti to stálo za to. nabudúce by mal prísť on za tebou. :D ;) ale musí to byť blbé, tá vzdialenosť...

3 hidden-pain hidden-pain | Web | 9. dubna 2013 v 21:13 | Reagovat

[1]: má to dlouhý příběh, psal si s jednou mou spolužačkou ze základky a ona se do něj zamilovala, později díky fotky jsme se seznámili my a začalo to mezi náma být takovéto. Jinak ano, tři měsíce to fungovalo vpodstatě jen díky webkamery neboť je to dálka 170 ti kilometrů. Ale teď, když jsem se viděli osobně tak to je zase i o trochu něčem jiném :)) A děkujeme, také doufám, že nám to výjde ještě dlouho.

[2]: Je to blbé, ale má to i své kouzlo. Je fakt, že když člověk toho druhého potřebuje a on tu být nemůže tak to je těžké, ale snažíme se.. :-) A co se vlaků týče, já jela 5ti vlaky tam z toho dva byly české a zpátky dvěmi a ve všech zdravili :D

4 Naty Naty | Web | 9. dubna 2013 v 21:21 | Reagovat

Taky souhlasím, že by se příště mohl obětovat on a přijet taky za tebou :)
No, zajímavý příběh. Hrozně by mě to od kamarádky mrzelo, kdyby mi to udělala a asi dost slouho trvalo, než bych jí to odpustila, ale na druhou stranu, přála bych jí, že je šťastná :) Tak snad to bude brát z té lepší stránky :)
Jasně, osobně jste se viděli- to se pošouplo zase někam dále :) A doufejme, že se to bude šoupat dále a dále :)

5 hidden-pain hidden-pain | Web | 9. dubna 2013 v 21:22 | Reagovat

[4]: Mě osobně by to také vadilo, kdyby mi to někdo udělal.  Jenže to s hold nedá naplánovat no :) Vzala to dost špatně ted už to spíš nechce řešit, než že by jí to přešlo

6 Alcië Alcië | 10. dubna 2013 v 17:21 | Reagovat

nádherný článek...
moc ti to přeju!!!:)

7 Naty Naty | Web | 10. dubna 2013 v 20:23 | Reagovat

Taky to tak dělám, že se nechci bavit o věcech, které mi ubližují :( Ale dej tomu čas :) Nikdo to nemohl naplánovat a když jste se takhle našli, určitě to pochopí a časem, ji to přejde :) Bude ráda, že jsi šťastná :)

8 Manon♥ Manon♥ | Web | 11. dubna 2013 v 11:51 | Reagovat

Tak to teda vážně závidím,že ti rodiče dovolili tetování k 15.Ano,rozhodování nad tím jaký motiv si chceš vytetovat je vážně těžké a dlouhé,protože tetování je přeci jenom na celičký život,pokud si ho nenecháš odstranit.

Tento článek je plný citů a emocí.Je úžasný.takže jste se seznámili nějak přes internet a jen jste si dopisovali a volali? :) Páni,taková dálka,8 hodin ve vlaku.Není ti líto,že člověk,kterého očividně velice miluješ,nemůže být každý den s tebou,vedle tebe?Že bydlí tak daleko?No,ale,jak se říká - V lásce věk,výška a vzdálenost neexistuje.Páni.Úžasné,nezbývá mi nic jiného,než tobě a jemu,VÁM popřát hodně štěstí do vašeho krásného vztahu,který je určitě plný lásky. :)

9 hidden-pain hidden-pain | Web | 11. dubna 2013 v 19:31 | Reagovat

[8]: v podstatě to tak bylo, ano :-) no 5 hodin jsem jela tam, 3 zpátky.. Dálka 170 klometrů. A líto mi to je, zvláštně pak jaké já mívám stavy a on je schopen mě jich zbavit, jenže s tím teď moc nezmůžeme. Možná za rok, za dva pokud nám to vydrží, jakože doufám, že ano. Do té doby se musíme spokojit s občasnými návštěvami, které ale taky něco stojí.... Děkujeme moc !:)

10 Sára Lebeděva Sára Lebeděva | 26. května 2013 v 12:52 | Reagovat

:O
máme hodně podobný příběh. Mám lásku taky na SK a co víc? Kousek od Trenčína! Nepojedeme tak někdy spolu? hh^^

11 hidden-pain hidden-pain | Web | 26. května 2013 v 15:10 | Reagovat

[10]: no můj milý sice nebydlí přmo v trenčíně, ale scházíme se tam :-) dej mi kontakt, ráda tě poznám

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama