14. a 15.12. 2012

16. prosince 2012 v 14:42 | Donnie |  Writing
Mám za sebou zvláštní a nejen psychicky, ale i fyzicky dva velmi náročné dny a noci plné smutku, vyčerpání, myšlenek a překvapivě- možná by bylo na místě slovo konečně - i slz, kterým se usmyslilo, že musí dohnat to, co zameškaly. A že toho nezameškaly málo.

Za tyto dva dny jsem dohromady naspala možná 4 a půl hodiny, neboť zbytek noci jsem byla unešena myšlenkami a naprosto jsem podlehla tomu, o čemž jsem si myslela, že už znovu nepodlehnu. Mýlila jsem se. Nešlo to spát. Co je horší, mám podezření, že tyto dva dny nezůstanou jen dva, neboť i dnes, dnem třetím, se to se mnou táhne.

Byla jsem nucena si přiznat, co cítím, možná právě to mě tak dostalo. Naprosto jsem se vzdala všemu co následovalo po zjištění, že to, po čem tak moc toužím nikdy mít nebudu a vlastně ani mít nemohu. A pokud ano, bude to za dobu neznámou, každopádně za velmi dlouhou a není jisté, zda to má psychika takovou dobu zvládne. No nezvládne, jistěže ne. Takovou výdrž a sílu nemám, kde bych k ní asi tak přišla.

Útěchy, kterých jsem si stihla do čtyř hodin ráno přečíst opravdu požehnaně ve mě vyvolávaly akorát stále větší nutkání pláče. Najednou jsem měla problém vůbec s tím ho zastavit.

Jak strašlivým způsobem mi chybí láska a všechno to kolem ní. Něha, vášeň, důvěra, polibky. V podstatě maličkosti, když každou věc rozebereme jednotlivě, ale dohromady je to tak silné a tak intenzivní. Konečně jsem si to uvědomila, i když následek byl, řekla bych, až třínásobně horší. Ano je krásné, že jsem se zamilovala, ale co krásné není je, že si musím vystačit s obrazem díky videokameře a o dotycích mohu jen snít a psát o nich sama sobě a také to, že se nemohu přiznat osobě s kterou trávím momentálně nejvíce času. Mezi námi by to byl konec, neboť bych jí tak strašlivě ublížila. Za 10 let, co jí znám, neudělala by to ani ona. Jsem si jista. Bylo mi tvrzeno, že by to pochopila a dokonce by byla i ráda, jenže oni nevidí, jak mi o něm píše a básní. Vidí, že mě něco trápí. Tak moc mi chce pomoci a já bych jí to tak moc chtěla říci. Nemohu.
Dostala jsem se do opravdu povedené situace, ze které stále nevím, jak se dostanu. Nejspíš mě čeká několik dní, několik mnoha dní, kterými se budu muset prokousat přes depky, slzy, touhy, bolesti a přes znovu nasazenou přetvářku. Krucinál :(
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Princess_Jenn_* Princess_Jenn_* | Web | 16. prosince 2012 v 15:20 | Reagovat

týbláho..tvoje články mají něco do sebe..
píše to sem co cítíš co prožíváš :OO a je to úplně moc uchvtaně napsané ! :))
je mi líto co prožíváš ...ale láska je někdy bolestná.
-Ale ty  se přesto dostaneš ! a myslím si, spíše VÍM že příde někdo kdo ti otevře oči do kořán..a nebudeš muset dělat nějakou přetvářku a budeš sťastná. Ten někdo ti pomůže zamopenout a ty budeš zamilovaná do něho  a on do tebe. Určitě někde na světě kole tebe ten kluk je. Jenže ty si asi motáš hlavu furt jen stím jedním. :// ale prostě... dokonale, ůůchavtně napsaný článek !!! ♥

2 Amber Amber | Web | 16. prosince 2012 v 16:36 | Reagovat

V klidu, takovéhle pocity dobře znám. Nic to není, stačí se tím prokousat. Za vším zlým následuje něco dobrého :-)
Máš to nádherně napsané (v posledních pěti minutách narážím na dobré blogy :D) Určitě se tu zase někdy zastavím!

3 Lily BleedForYou Lily BleedForYou | Web | 23. prosince 2012 v 2:42 | Reagovat

koukám že máme všichni hrozně podobrné problémy.. taky už pár dnu nespím kvuli lásky... :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama